25. ledna 2009 v 18:43 | Anička
|
"To ne." Pomyslela si Sara. Koukla se na Jima. Měl v očích strach a …trochu výčitky. Zajímalo jí, co se stalo, ale nejdřív chtěla vidět Grissoma.
"Víš, kde je?"
"Asi na sále. Ale nevím." Jim šel k recepci a zeptal se. Řekli mu to,co si oba mysleli…že ho právě operují. Jim se vrátil k Saře.
"Tak je na sále. Jestli chceš, jeď domů. Potřebuješ odpočívat. Kdyby něco, zavolám ti."
"Nic takového. Chci tu zůstat. Já…prostě tu zůstanu s tebou."
Jim přikývl a oba si šli sednout. Jim to ještě zavolal zbytku týmu.
"Prý přijedou hned jak budu moc."
"Fajn. Jime…co se stalo? Proč…proč Gila postřelili.?"Jim zavřel oči a složil hlavu do dlaní.
"Můžu za to já. Vyslýchali jsme paní Greenovou. Pak jsme si šli promluvit ven. A ona…najednou stála proti nám, se strážníkovou zbraní v ruce. Řekla mi, abych jí poslal pistoli po zemi. Ale já jsem místo toho vystřelil. Druhý výstřel jsem neslyšel, tak jsem si šel zkontrolovat její tep. Pak jsem se otočil a Gil…stál u stěny a držel si tu ránu. Pak se svezl po stěně dolů. Kdybych nevystřelil, nemuselo se mu nic stát." Sara ho pohladila po zádech.
"Jime no tak. Ty za to nemůžeš. Kdybys nevystřelil ty, zabila by vás." Na to Jim nic neřekl. Čekali dlouho. Pak přijela Catherine a Nick. Po nich dorazil i Warrick s Gregem. Všechny zajímalo, co se stalo. Jim neměl sílu jim to říct, tak se toho ujala Sara. některé informace vynechala, protože Brass na tom byl už tak špatně. To ostatně i Sara. měla v plánu za Grissomem zajít, hned jak jí pustí. Chtěla si s ním promluvit o tom, co jí řekl tady v nemocnici. O tom, co pro ní znamená a co k němu cítí. Ale nedostala možnost. Zatím. Po dlouhém čekání vyšel konečně doktor ze sálu. Vypadal vyčerpaně, ale ne smutně. Přišel k nim.
"Vy jste tu kvůli panu Grissomovi?"
"Ano. Jak je na tom?"
"Je na tom dobře. Podařilo se nám vyjmout kulku. Poškodila jednu ledvinu, ale to se zahojí. Krom toho žádné vážné zranění nemá. Ještě je v narkóze, ale pak se za ním můžete jít podívat. Ale jen na chvilku, musí odpočívat." Všem se na tváři objevil úsměv. Někomu větší a někomu menší, ale u všichni si oddechli. Ještě chvilku počkali a potom všichni vešli do pokoje. Grissom ležel na posteli. Když vešli,pomalu pootočil hlavu. Nemihl mluvit, ale aspoň na ně mrkl. Sara se usmála.
"Ahoj." Pozdravili ho. Vzali si židle a sedli si k němu. chvíli si povídali. Grissom měl pocit, že jim musí říct, co mají dělat, když tam nebude, ale protože nemohl moc mluvit, spíš je rozesmál, než že by je nějak poučil.Pak všichni odešli- museli do práce, jen Sara tam zůstala. Měla ještě volno, aby se zotavila po té otravě a sama doma být nechtěla, tak zůstala u Grissoma.
"Jak je ti?" zašeptal Grissom."
"Mě? Mě je perfektně, to spíš co ty?"
"Už to bylo i lepší."Sara se pousmála.
"Bála jsem se o tebe. A taky....jsem tě chtěla pozvat na večeři. Jenomže paní Greenova mi to pěkně zkomplikovala." vychrlila Sara a dívala se přitom do země.
"Kdybych mohl, šel bych moc rád. Opravdu."
Sara se rozzářila.
"Tak jo." pak si ještě dlouho povídali, než Saru nenápadně vyhodila sestra, protože si Grissom potřeboval odpočinout.Rozloučili se a Sara šla.
Sara jela domů taxíkem, protože auto tam neměla. Ale neměla v plánu zůstat doma.Jenom si tam hodila věci a zase jela.Kam jinam než na kriminálku.Tam ale skoro nikdo nebyl.Judy Saře řekla, že jsou všichni u nějakého případu.
Jediný, kdo by tam měl být, byl prý Nick. Sara poděkovala a šla ho najít. Našla ho u automatu na kafe.
"Ahoj Nicky."
"Saro? Co ty tady?"
"No...přišla jsem normálně do práce."Nick se usmál.
"Jak jinak. Tak pojď, mám takový pocit, že pro nás má Eckli nějaký případ."
Cestou do zasedačky mu Sara popsala, jaké to je, když vás někdo otráví, protože Nicka to strašně zajímalo.
V zasedačce už na ně Eckli čekal.
"No, to je dost. Hlavně, že máte kafe, ale chytat zločince, to ne." Nick udělal za Eckliho zády grimasu a Sara měla co dělat, aby nevyprskla smíchy.
"Mám pro vás případ. Ale nejsem si jistý, že ho mám dát vám.Potřebuju na to nějaké spolehlivé lidi."
Sara s Nickem věděli, že je chce jenom naštvat, tak na to nic neřekli.
"Ale protože momentálně nikoho jiného nemám, tak vám ten případ dám.Jedná se o to, že v někdo vydírá zástupce šerifa."
"Čím ho vydírá?"zeptala se Sara.
"Prý pokud jim nezaplatí 200 000, zveřejní to, že chodí do jistého nočního podniku." všichni věděli, že je ženatý a že by ho to stálo nejméně místo.
"No ale, vždyť jim nikdo neuvěří. Zvlášť, když si to vymysleli. Nemají žádně důkazy, nic."Ohradil se Nick.Eckli vypadal, že brzy vypění.
"Ale oni si to nevymysleli. Mají i fotky."
Tohle Sara s Nickem nečekali.
"Ach tak. A co máme jako udělat my?"
"Vy máte zjistit, kdo ho vydírá, dřív než to na veřejnost pošlou."
"A nebylo by jednodušší prostě zaplatit?"
"Ne, to by tedy nebylo. Tady máte podklady, pusťte se do práce."Eckli naštvaně odkráčel.
"No, aspoň bude zábava." řekla Sara a nakoukla do složky.
"Hele, napsali mu dopis. Dáme ho na otisky. A zajdeme si promluvit s Philipsem."
Zvedli se a šli. Přijeli k jeho domu.
"No, nežije si špatně. Klidně mohl těch 200 000 zaplatit a měl by klid."
Zazvinili. Přišla jim otevřít paní Philipsová.
"Dobrý den. Sara sidle, Nick Stokes, Kriminálka Las Vegas.Můžeme mluvit s vaším manželem?"
"Proč s ním chcete mluvit?"
"Víte, to vám nemůžeme říct. Je to velmi důvěrné."Pani Philispová na ně chvíli nedůvěřivě koukala a pak se otočila a zavolala:
"Miláčku, je tady policie a chtějí s tebou mluvit."Pak se otočila zase na ně.
"Tak pojďte dál."Sara s Nickem vešli. Rozlédli se. Uvnitř to vypadalo ještě líp, než venku.
Po schodech dolů právě přicházel pan Philips.
"Dobrý den.Musíme s vámi mluvit."
"Ale jistě. Půjdeme do mé kanceláře."Pan Philips se otočil a chystal se jít nahoru, ale něco mu to překazilo. A to něco byla kulka, která proletěla oknem a trefila ho přímo do zad.
téda, tam ty střely lítaj rychlostí bleku
Hůavně že je Gil v pořádku, Sára v práci a fantasie v mozku
Fakt naúprosto parádní povídka a doufám, že nás nebudeš dlouho napínat